Proč vařme s láskou?

Ahoj všichni,

Jmenuji se Petra a jsem žena jak se říká v nejlepších letech.

Baví mě vaření, není to jen o nutnosti nakrmit „hladové krky“. Je to moje záliba, koníček, někdy i relaxace.

Narodila jsem se v Plzni, v nádherné čtvrti, vám všem určitě známé a to na Borech. Nebojte se nebyl to ten nádherný pěticípí hotel, ale docela normální obyčejná bytovka v oblasti Chodského náměstí. Prožila jsem tu dětství a v 15-ti letech odešla studovat střední školu do jižních Čech.

Bylo to něco co mě fakt bavilo, střední škola s oborem veterinářství v Českých Budějovicích. Nebylo zrovna snadné se na tuto školu dostat, jelikož nebyl nikdo ve straně a navíc jsem byla z rozvedené rodiny, takže mínusový bonus pro mě. To že mě vychovávala babička se raději ani nikde neuvádělo. Nebyla to snadná doba. Ale o to více jsem si toho vážila.

Chtěla jsem moc studovat Vysokou školu, ale nebyl nikdo kdo by mi finančně mohl pomoci a tak vítr mě zavál jiným směrem. Nastoupila jsem jako technik ke koním, krátce nato se vdala, odstěhovala z vesnice do města, které je považováno za bránu Šumavy, do Vimperka. No a místo paní doktorky se ze mě stala maminka 4 nádherných dětiček, které mě zaměstnaly na plný úvazek. A tím se pomalu přesouvám k tématu vaření, protože jak mi dáte za pravdu nasytit takovou partičku není snadná věc a tak jsem se začala vzdělávat v jiném oboru a to ve vaření a pečení.

Jak jsem se naučila vařit.

Od malinka mě vychovávala babička a tak jsem musela podle jejích představ být vybavena do života. Samozřejmě se mě to v té době vůbec nelíbilo. Ostatní chodili do kina, na různé kroužky a za zábavou a já řešila jestli na omelety bude lepší hladká nebo polohrubá mouka. Pamatuji si, jak jsme měli v 8.třídě psát nějakou slohovou práci na téma co dělám nejraději a já ji sestavila z denního menu :). No nevím co jsem tenkrát za tuto práci dostala, ale vše se zúročilo v manželství, takže pak jsem byla vděčná za všechno co mě babička naučila.

Nejoblíbenější jídlo rodiny

Máme celkem početnou rodinu a tak každý má jiné chutě a jiné oblíbené jídlo. A tak vím, že manžel nejvíc miluje řízky a bramborový salát, maso, bramborový knedlík a domácí zelíčko, další zase segedínský guláš, francouzské brambory, svíčkovou z králíka, čočkovou polévku nebo různé minutky, těžko říct, jelikož ve finále se sní všechno a to je dobře.

Nakupování surovin pro naše vaření a pečení

V nakupování surovin mám velkou výhodu, protože teď bydlíme znovu na vesnici a tak máme převážně vlastní suroviny. Máme výborné sousedy a tak tu funguje směnný obchod, já mám dost králíků a ty zase ryby a podobně. Ale jinak se ráda podívám na farmářské trhy a raději podpořím malé české podnikatele, než supermarkety.

Ovšem doba je taková, že ty nádherné malé krámky s usměvavou obsluhou zanikají a pak vám opravdu nezbude nic jiného, než vstoupit do obrovské prodejny plných dovozových potravin nízkých kvalit. A tak se snažím marně číst etikety složení a dovozu, jelikož můj zrak slábne a tak gigantická písmenka na obalu nelze vůbec rozeznat. A tak si říkám, že příště musím s lupou :D.

To jen tak něco o mě, aby jste věděli, kdo tento blog tvoří. Díky za vaši podporu.

Pokud se budete chtít zapojit, pošlete mě vaše oblíbené recepty, ráda se nechám inspirovat a vy můžete vyzkoušet moje oblíbené recepty.

Napsat komentář